Dědeček má „prdící sáček“ na břiše
V roce 2005 byla Nielsovi určena diagnóza, která zněla neúprosně – rakovina konečníku. Po radiační terapii a chemoterapii prodělal Niels operaci, jejímž důsledkem bylo vyšití trvalé kolostomie.
K integraci videí YouTube používáme tzv. rozšířený režim ochrany osobních údajů. V tomto režimu je nastavení souborů cookie YouTube na vašem zařízení při návštěvě našich webových stránek zpočátku blokováno. Teprve po kliknutí na náhledový obrázek se video načte. To je možné díky tomu, že jste technicky přesměrováni na webové stránky YouTube. Od tohoto okamžiku již nemáme žádnou kontrolu nad tím, jaké údaje jsou odesílány na YouTube a jaké soubory cookie nebo jiné prostředky používá YouTube ke sledování uživatelů nebo analýze jejich chování. Další informace o používání souborů cookie společností YouTube naleznete vzásadách ochrany osobních údajů společnosti Googlea v zásadáchpoužívání souborů cookie společnosti Google. Jakmile je soubor cookie YouTube nastaven, můžete jej z prohlížeče kdykoli odstranit. Další informace o mazání souborů cookie naleznete na webových stránkách poskytovatele prohlížeče.
V roce 2005 byla Nielsovi určena diagnóza, která zněla neúprosně – rakovina konečníku. Po radiační terapii a chemoterapii prodělal Niels operaci, jejímž důsledkem bylo vyšití trvalé kolostomie.
Niels popisuje své zkušenosti se stomií: „Moje děti mne podporovaly po celý tento dlouhý proces. Byly velmi upřímné, projevovaly starost a zájem. Snažily se naučit vše o stomiích a porozumět, co pro mne bude znamenat žít se stomií. Byly opravdu, opravdu úžasné. Potom tu byla také moje vnoučata. Rozhodl jsem se, že svým malým vnoučatům řeknu o tom, že mám stomii. Děti mají svůj vlastní způsob, jak se vypořádat s takovými záležitostmi. Na Štědrý večer seděla moje osmiletá vnučka vedle mne. Najednou byl slyšet zvuk vycházející z mé stomie. Vnučka se na mne podívala a rozhořčeně řekla: „No tak dědo!“ Vyhrnul jsem si svetr a ukázal jí stomický sáček. A ona se rozesmála a vyhrkla: „Děda má prdící sáček na břiše!“ Bylo to pro ni zábavné.“
Moje rada ostatním lidem, kteří se ocitli v situaci, kdy jim byla vyšita stomie, by byla: Snažte se přijmout nové okolnosti. Neměli byste stomii, pokud by k tomu neexistoval vážný lékařský nález. Vyslechněte, co vám ostatní lidé, kteří jsou ve stejné situaci, chtějí sdělit a učte se od nich. Nenechte se uvádět do rozpaků proto, že máte stomii. Pro pána… Není důvod být v rozpacích či být ponižován. Váš život byl jakoby nastaven, možná vylepšen a možná dokonce zachráněn díky stomii,“ dodává Niels.
Niels popisuje své zkušenosti se stomií: „Moje děti mne podporovaly po celý tento dlouhý proces. Byly velmi upřímné, projevovaly starost a zájem. Snažily se naučit vše o stomiích a porozumět, co pro mne bude znamenat žít se stomií. Byly opravdu, opravdu úžasné. Potom tu byla také moje vnoučata. Rozhodl jsem se, že svým malým vnoučatům řeknu o tom, že mám stomii. Děti mají svůj vlastní způsob, jak se vypořádat s takovými záležitostmi. Na Štědrý večer seděla moje osmiletá vnučka vedle mne. Najednou byl slyšet zvuk vycházející z mé stomie. Vnučka se na mne podívala a rozhořčeně řekla: „No tak dědo!“ Vyhrnul jsem si svetr a ukázal jí stomický sáček. A ona se rozesmála a vyhrkla: „Děda má prdící sáček na břiše!“ Bylo to pro ni zábavné.“
Dobrá rada od přítele
Niels měl přítele, který prodělal podobnou operaci. Když slyšel, co Nielse čeká, pozval jej na večeři, aby mu řekl o stomii: „Jsem zubař v penzi, vím něco o tělesných funkcích a rozumím také fyziologii, jak stomie funguje. Ale rozumět teorii prostě nestačí. Pro mne jako pacienta bylo vše nové a díky své nemoci jsem se dostal do úplně jiné situace.“ Niels byl velmi šťastný, že má dobrého přítele, který byl velmi otevřený. Vzpomíná: „Ukázal mi svoji stomii, jak ji umývá a jak si mění stomické sáčky. Zkrátka mi řekl vše o svých zkušenostech a životě se stomií. Moc mi to pomohlo a netrvalo mi dlouho přijmout svůj život se stomií.“Nielsova žena ji přijala také.
Niels říká: „Samozřejmě je to velká změna vidět mne se stomií na břiše. Obzvláště v období ihned po operaci. Moje stomie je trvalá, ale zvykl jsem si. Mít stomii byla bezesporu radikální změna. Moje tělo vypadá jinak. Mnoho lidí by zřejmě zajímalo, jak reagovala moje žena. Ona je šťastnější, když mě vidí se stomií, než aby přemýšlela o tom, jestli mám karcinom v těle. Bez stomie by pro mne nebylo možné vyléčit rakovinu. Myslím, že tato myšlenka pomohla mně i mé ženě přijmout můj život se stomií.“Moje pohotovostní taštička
Niels žije přesně tak, jak žil předtím, než onemocněl. Dělá stejné věci, užívá si života se svou rodinou, cestuje, jezdí na kole, kreslí a maluje. Hraje také na klarinet. „Hraji na klarinet v jazzové skupině“, říká Niels. „Všichni členové skupiny vědí, že mám stomii. Hrajeme při různých příležitostech. Jeden den jsme hráli venku na zahradě. Uprostřed vystoupení jsem najednou ucítil, že mi prosakuje sáček. Musel jsem si jít sáček vyměnit do zahradního domku. To je situace, která se může přihodit komukoliv, kdo má stomii. Proto nosím svou „pohotovostní taštičku“ vždy s sebou. Je malá, příruční, se vším, co potřebuji k výměně stomického sáčku. Mám tam navíc nějaké sáčky, papírové kapesníky a pár sáčků na odpadky. Je pro mě opravdu důležité nezapomenout na tuto taštičku každý den, ať už mířím kamkoliv. Když se mě někdo zeptá, proč sebou pořád nosím tu taštičku, řeknu: Protože mám stomii. A není nikdo, kdo by o tom více hovořil.“Hraní golfu se stomií na břiše
„Hodně lidí se mě ptá, jak se mi změnit život od doby, kdy jsem prodělal operaci. Změnila se kvalita mého života? Měl jsem rakovinu a teď mám stomii. Samozřejmě, můj život se změnil. Když máte rakovinu, je to to, nad čím přemýšlíte. Mít stomii na břiše je viditelná, fyzická změna na vašem těle. Moje kvalita života se ale nesnížila proto, že mám stomii. Navzdory tomu mohu dělat stále hodně věcí, které jsem miloval. Dvacet let hraji golf. Přesně tak, jak odpálíte míček golfovou holí s dýmkou v ústech, odpálíte míček golfovou holí s dýmkou v ústech a se stomií na břiše.Moje rada ostatním lidem, kteří se ocitli v situaci, kdy jim byla vyšita stomie, by byla: Snažte se přijmout nové okolnosti. Neměli byste stomii, pokud by k tomu neexistoval vážný lékařský nález. Vyslechněte, co vám ostatní lidé, kteří jsou ve stejné situaci, chtějí sdělit a učte se od nich. Nenechte se uvádět do rozpaků proto, že máte stomii. Pro pána… Není důvod být v rozpacích či být ponižován. Váš život byl jakoby nastaven, možná vylepšen a možná dokonce zachráněn díky stomii,“ dodává Niels.